přesnídávky

Je mi šestnáct let a vím, jak se slečna tohoto věku má zachovat v nejrůznějších situacích, vím, jak se chovat ve vybrané společnosti a vím, která jídla jsou pro mne dobrá a která nedobrá, vím, která slova se sluší používat a která se nesluší používat, vím, o kterých věcech mluvit a o který mlčet a ...miluju dětský přesnídávky.

Nezáleží mi na značce, ale na příchuti. Nejlepší jsou jablkové a jablkové s něčím dalším - jablko a broskev, jablko a hruška, jablko a banán.

A záleží mi na velikosti skleničky. Máte obří dětské přesnídávky, se kterými si člověk přijde jako přerostlé lidské mládě. Ty mini zavařovací skleničky s víčkem, jenž dělá tak rozkošný zvuk při otevření a které se tak snadno dají do kapsy batohy, jsou prostě nejlepší, kašičky je tak akorát na malou svačinu.

Jenže - my, konzumenti tohoto produktu, jsme bohužel odkázáni k mnoha předsudkům dnešní společnosti, kdekdo si řekne, co to jí, vždyť je jak malej, ještě jak to vyškrabuje tou lžičkou jak uslintanej drobek, no to rozhodně neni dospělej kluk.

A proč? Kvůli ponižujícímu přebalu! Velký nápis "dětská přesnídávka" či dokonce odporná fotka malého dítěte dělá z nás, dospělých lidí mající v přesnídávkách oblibu, nesvéprávné.

Nelze si nevšimnout, že zajedeme-li za hranice České Republiky, nebudeme odsuzováni tak rychle. Tato delikatesa se totiž normálně prodává v obyčejných obchodech pod krycím názvem pyrée.
Má nenápadný, téměř jogurtový obal a kupují si ho lidé každého věku, aniž by museli čelit významným pohledům prodavačky, nebo dokonce výrokům jako "návrat do dětských let, což?!" a následnému zdánlivě přátelskému, nicméně pěkně vychytralému smíchu.

A tak se ptám, páni ministři, když už jsme v evropské unii, když už uvažujeme o euru, budou nové přebaly dětských přesnídávek?